Prototypy raketové střely

Stejně jako jiné zbraně i rakety prošly vlastním vývojem. Zpočátku je trápila malá výkonnost omezující dolet a nosnost. Musely se sestavit speciální navigační systémy, které donesly nálož na cíl s minimální odchylkou.

Vojenská technika - střely V-2

Skutečný rozvoj této vojenské techniky nastal až v období mezi dvěma světovými válkami, kdy se podařilo sestavit první spolehlivé raketové motory na pevná i kapalná paliva. Střely V-2 vyvinuté v nacistickém Německu uletěly nanejvýš tři sta kilometrů. Na hlavní město Velké Británie, na území Belgie, Francie, Holandska a dokonce i Německa donesly přes tři tisíce tun klasických trhavin, po jejichž dopadu zahynulo několik tisíc civilistů.

Budoucí klíčovou roli těchto nosičů si vzápětí uvědomily vítězné mocnosti: není divu, že Sověti i Američané na sklonku druhé světové války odvezli nejen prototypy německých dálkových střel, ale také řadu špičkových techniků podílejících se na jejich vývoji.

Vojenská technika - střely Scud

Výsledky německých konstruktérů se staly základem pro mezikontinentální balistické střely jak ve Spojených státech amerických, tak i v Sovětském svazu. První verze nechvalně proslulé střely Scud sovětské výroby vznikly po téměř dokonalém zkopírování původních V-2.

Jejich hlavní konstruktér Werhner von Braun se dostal do Spojených států amerických a založil zde hned několik vývojových řad vojenských i civilních raket, včetně Saturnu 5, jenž na Měsíc vynesl 12 pozemšťanů.

Vývoj raket

Stejně jako jiné zbraně i rakety prošly vlastním vývojem. Zpočátku je trápila malá výkonnost omezující dolet a nosnost. Musely se sestavit speciální navigační systémy, které donesly nálož na cíl s minimální odchylkou. Značné komplikované motory na kapalná paliva později vystřídala pevná paliva, teprve až pak mohly být rakety v nepřetržité pohotovosti.

Schopnost a rychlost střel

Základní princip útoku mezikontinentální balistickou raketou se však nezměnil. Pomocí raketového motoru získá střela v průběhu několika málo minut rychlost necelých sedm kilometrů za sekundu. Palivo se vyčerpá už během stoupání ve výšce sto až dvě stě kilometrů, rakety však pokračuje dál v letu po tzv. balistické křivce, až se dostane do vzdálenosti tisíc kilometrů od Země. Někdy v té době se od ní oddělí jedna či více jaderných hlavic, vypuštěny mohou být také klamné cíle a návnady matoucí protiraketovou obranu nepřítele.

Kdy zasáhnou cíl

Nanejvýš po dvaceti minutách letu se nálož a také vyhořelé raketové stupně začnou vracet zpět k povrchu. Spojené státy americké, Rusko, Velká Británie a Francie přitom disponují hlavicemi, které mohou omezeně manévrovat. Snaží se tak vyhnout protiraketové obraně a současně co nejpřesněji zasáhnout cíl. Na něj dopadají rychlostí až několik kilometrů za sekundu asi půl hodiny po startu.

Ničivá síla raket

Balistické střely mohou být vybaveny jedním, dvěma nebo dokonce třemi stupni různě silných raketových motorů. Ty, které jsou schopny zasáhnout cíle vzdálené více než pět tisíc kilometrů, se nazývají mezikontinentální.

Nic je neovlivní

První mezikontinentální balistické střely byly značně nepřesné. Jejich let na cíl totiž ovlivňuje celá řada jevů (např. nerovnoměrné gravitační pole), takže bez výkonných miniaturních počítačů, navigačních družic a další speciální techniky dopadaly jejich hlavice na cíl s odchylkou až několika kilometrů. Proto byly vybaveny těmi nejsilnějšími termonukleárními náložemi, které ničily vše v okolí několika desítek kilometrů.

Kde byly všude nainstalovány

Z počátku byly tyto zbraně instalovány přímo na odpalovacích rampách, bez jakékoli ochrany či kamufláže. Dnes se instalují do speciálních podzemních bunkrů, které je chrání před nečekaným nepřátelským útokem (měly by vydržet i blízký zásah jadernou zbraní). Mnohé z nich se také přestěhovaly na paluby ponorek, pohybujících se několik set metrů pod hladinou.

Vojenská technika - mezikontinentální raketa SS-6

První sovětská mezikontinentální balistická střela s kódovým označením SS-6 (též R-7) vzlétla v květnu 1957. Její faktická úspěšnost byla demonstrována hned o několik měsíců později: 4. října 1957 totiž vynesla na oběžnou dráhu Sputnik 1. Do arzenálu strategických zbraní se rakety SS-6 zařadily v únoru 1959. Vybaveny byly termonukleárními pumami ráže tři megatuny TNT, které mohly donést na vzdálenost až devět tisíc kilometrů s odchylkou pět kilometrů.

Zajímavosti raket

Prvními americkými střelami dlouhého doletu se staly rakety třídy Atlas, které byly do operačního nasazení uvedeny v říjnu 1959. Zpočátku byly skladovány přímo na odpalovací rampě, později v horizontální poloze pod pojízdnou konstrukcí kamuflovanou jako rodinný domek. V případě útoku byla střecha odsunuta stranou, střela vyzdvižena do správné pozice, během patnácti minut natankována a připravená ke startu.

Vodíkovou hlavici ráže 1,5 megatuny trinitrotoluenu dopravila na vzdálenost 12 tisíc kilometrů s chybou tři kilometry za pouhé půl hodiny. Zajímavostí je, že jejich naváděcí systém byl natolik málo odolný vůči elektronickému rušení, že se odpalovací frekvence u každé střely měnila co pět minut.

Drtivá síla raket

Dalším technickým zdokonalením se staly systémy umožňující vypustit z jedné mezikontinetální balistické rakety hned několik hlavic (v americké sestavě až 12), které buď směřovaly na různé cíle, anebo dopadaly na jedno místo. Každá z náloží by tudíž musela být sestřelena jinou protiraketovou střelou, což je nad technické možnosti jakékoli obrany. Účinnost mezikontinetálních střel se tak výrazně zvýšila – za cenu jednoho nosiče bylo možné zasáhnout až dvanáct různých cílů.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id19669 (internetovy-magazin.cz#7895)


Přidat komentář